Jdi na obsah Jdi na menu
 


INSERT

 

INSERT
 
 
Využití metody
 
Jedna ze základních metod kritického myšlení. Můžeme ji použít pro četbě naučného textu, v rámci fáze uvědomění si významu nových informací a reflexe. Čtenář je při práci aktivní díky zaznamenávání značek, jimiž vyjadřuje svůj postoj k informacím obsaženým v textu.
 
Popis metody
 
 
(Interaktivní poznámkový systém pro efektivní čtení a myšlení)
I          nteractive
N         oting
S          ystem for
E         ffective
R         eading   and
T          hinking
 
Uvědomění si významu nových informací:
  1. Žáci obdrží od učitele text (může být kombinace textu, obrázků, map, grafů…) úměrný svému věku délkou i náročností.
 
  1. Učitel představí systém čtyř značek (ü, +, ?, - ) a zveřejní ho na viditelné místo.
ü                    - informaci znám, je v souladu s mými dřívějšími vědomostmi
+                     - informace je pro mě nová, přijímám ji
?                      - informaci nerozumím, je mi nejasná, potřebuji ji rozvést,    
                        konkretizovat, chci se dovědět víc
-                      - informace je v rozporu s tím, co vím z dřívějška
3.            
4.      Úkolem žáků je ve stanoveném časovém limitu individuálně pročítat text a opatřovat jej zmíněnými symboly. Je dobré, dá-li učitel žákům nezávazný limit v počtu značek na odstavec (nebudou se pak tolik lišit délkou času potřebného k práci). Není tedy nutné, aby žák označil každou informaci, kterou text obsahuje.
 
3.      Během činnosti žáků pracuje i učitel – také opatřuje text značkami. (Jednak získá představu o časové potřebě žáků, jednak si rozmyslí přednostně své ? a - .)
 
Reflexe
4.      Po uplynutí času vyzve učitel žáky, aby se individuálně vydali ke čtyřem flipům (na každém je jedna ze čtyř značek) na stěnách třídy a ze svých značek na ně vlastními slovy stručně zapsali výběr těch pro ně nejdůležitějších. (Tím jsou žáci nuceni převést části obdrženého textu do vlastního psaného vyjádření.) Zjistí-li žák, že „jeho“ bod už na flip napsal někdo jiný, připíše k příslušnému bodu čárku. (Učitel i žáci tím získávají přehled o nejčastěji komentovaných částech textu. Žáci, kteří např. zapisují vícekrát „?“ nebo „-“, se z čárek u svého bodu například dozvědí, že nejsou osamoceni.) Jakmile žák zapíše na stěny vše, co chtěl, usedá zpět do lavice.
5.            
6.      Žáci tedy z tématu nemají jednotný zápis, ale: vloží si do sešitu pročtený text s vlastními komentáři, na stěnách třídy mají vyplněné flipy, učitel jim může na konci hodiny shrnout nejzákladnější informace z tématu.
 
VARIANTA: V literatuře je častěji popisována práce s „Tabulkou INSERT: Žáci si každý zvlášť zhotoví do sešitu tabulku o čtyřech sloupcích (ü, +, ?, - ) a z textu vyberou ke každé značce ty informace, které považují za ty nejdůležitější, nejzásadnější, nejpalčivější.
 
 
Následuje celotřídní sdílení či diskuse o textu. Můžeme procházet jednotlivé značky a sdílet, co u nich kdo má zapsané, porovnávat to navzájem. Velkou pozornost je třeba věnovat i otazníkům a minusům, protože z nich může dobře vyplynout potřeba jednotlivých žáků či celé třídy pídit se po některých informacích ještě dál a detailněji.
 
 
VÝHODY:                                                                     NEVÝHODY:
- šance pro nesmělé (vidí svůj názor veřejně napsaný)         - časová náročnost
- žák se učí diskusi                                                                - náročná příprava učitele
- žák má možnost srovnat se s ostatními (bez rizika)          - materiál (kopírování)
- učitel má možnost sledovat žáky při práci                         - každý pracuje jiným tempem
- pro nižší ročníky lze systém značek upravit                      - nižší ročníky ZŠ hůře rozeznávají
- žáci si aktivně uvědomují vztah k určitým informacím           systém značek
- během aktivity se žáci mají možnost i „protáhnout“         - vyšší hlučnost žáků při zápisech na flipech                
 
Reflexe, komentáře
 
·         Běžně se stává, že tutéž informaci zapsala část žáků k ü (znali ji z dřívějška), i k + (dozvěděli se ji nově), i k ? (něčemu u ní nerozumí), i k – (nepřijímají ji). Vnímám to jako cenný důkaz různosti žáků. Ukazuje se tím zároveň „lidský“ potenciál metody INSERT: Ukazuje žákům, že jejich různost je normální, běžná, ba dokonce potřebná. Vyžaduje tedy v rámci třídního kolektivu vzájemný respekt.  
 
Zdroj:
STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení: Co je kritické myšlení (vymezení pojmu a rámce E-U-R). Příručka I. Praha: Kritické myšlení, 1997.
 
Učitelské a lektorské zkušenosti Libora Kyncla; liborkyncl@seznam.cz
 
 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< únor / 2024 >>